Jak probíhá očkování proti COVID-19 koronaviru?

Po covidu se může bezpříznakový pacient nechat očkovat už za 7 dní.

Druhá dávka očkování automaticky po 21 dnech.

Samotné očkování proti covidu se podává intramuskulárně, tedy do svalu. Ideální je dát dávku do deltového svalu, který je v horní části paže pod ramenem. Pravákům se dává do levé ruky a naopak. Jde o naředěnou dávku vakcíny, samotné očkovací látky jsou v dávce 0,3 ml. Jestliže nejde vakcínu aplikovat do paže, může se dát také do stehna. 

Během vpichu je očkovaný v sedě, polosedě, nebo vleže. Aby byl proces co nejméně bolestivý, musí být sval uvolněný. Při zatnutí bolí vpich víc. Po očkování má podle manuálu klient počkat půl hodiny v čekárně. To je hlavně kvůli možnosti, že by byly po očkování nějaké nežádoucí účinky, hlavně jde o anafylaktickou reakci. V případě vážné alergické reakci je totiž potřeba akutní lékařská pomoc.

Pokud se nic takového nestane, může člověk odejít s očkovacím průkazem a určeným termínem dalšího očkování. Vakcína Comirnaty (od společnosti Pfizer/BioNTech) je dvoudávková. Doporučený interval mezi první a druhou dávkou očkovací látky společností Pfizer/BioNTech, kterou se v Česku očkuje, je 21 dní.

V případě dvoudávkového očkovacího schématu je potřeba pro druhou dávku použít stejnou očkovací látku. Vakcíny od různých výrobců tak nejsou zaměnitelné. Ne všechny vakcíny budou na dvě dávky, například firma Johnson & Johnson vyvíjí vakcínu, která je jednodávková.

Podle manuálu Organizace na očkovacím místě dostane zájemce po vakcinaci automaticky termíny, kde se má dostavit na druhou dávku. Minimální doba je 21 dní, maximální interval mezi dávkami ovšem stanovený není. V případě, že zájemce nedostane druhou dávku vakcíny v doporučeném odstupu tří týdnů, první dávka se počítá a druhá dávka se aplikuje, co nejdříve je to možné.

V očkovacím centru jsou během očkování tři zdravotníci (lékař, nelékařský zdravotnický pracovník a administrativní pracovník), musí mít respirátor FFP2 a běžný pracovní oděv. Nemusí tak mít speciální ochranný oděv, jako je tomu například na covidových jednotkách v nemocnicích. Mezi povinnou výbavu očkovacího místa patří standardní vybavení, které bývá v ordinacích či jiných očkovacích centrech jako je dezinfekce, fyziologické roztoky, léky v případě alergické reakce a podobně.

Očkování je možné i po týdnu po prodělání covid-19

Desetitisíce lidí v Česku už nemoc covid-19 prodělaly. Pokud byl její průběh bezpříznakový, doporučení České vakcinologické společnosti pro zahájení očkování je nejdříve za 7 dnů po prodělaném onemocnění. U těch, co měli některé z příznaků nemoci je to nejdříve za 14 dnů.

Obojí však platí po ukončení izolace. Při karanténě po kontaktu s nakaženým může jít člověk na očkování hned poté, co mu karanténa skončí.

Nemoc covid-19 je stejně jako každá jiná u lidí individuální. Proto je u každého očkovaného nezbytné situaci podle toho také posoudit. Tedy závažnost proběhlého onemocnění covid-19 a také zdravotní a klinický stav v době očkování.

V Česku i ve světě se používá k léčbě covidu například rekonvalescentní plazma od pacientů, kteří nemoc prodělali. V současné době podle ministerstva zdravotnictví neexistují žádné údaje o bezpečnosti a účinnosti vakcín proti covid-19 u lidí, kteří ji v rámci léčby dostali.

„Na základě odhadovaného poločasu těchto přípravků a poznatků, které naznačují, že reinfekce je neobvyklá během tří měsíců po předchozí infekci, by mělo být očkování odloženo o tři měsíce po aplikaci monoklonálních protilátek nebo rekonvalescentní plazmy. Důvodem odložení očkování je zabránění možné interference léčby protilátkami s imunitní odpovědí vyvolanou vakcínou,“ píše se v dokumentu od ministerstva zdravotnictví.

Skladování vakcíny i alergické reakce

Jedním z nejnáročnějších procesů u vakcíny Pfizer/BioNTech je však její uchovávání. Lahvičky s očkovací látkou jsou hluboko zmražené, v rozmezí -90 až -60 stupňů Celsia. Vakcína se nesmí znovu zmrazit, takže může být venku jen pět minut. Pak se musí dát znovu do mrazáku a dvě hodiny se na ní nesmí sáhnout.

Pokud se ovšem vakcína z mrazničky vyndá, v chladu může být neotevřená lahvička až 5 dní při teplotě 2 až 8 stupňů Celsia a až 2 hodiny při teplotě do 30 stupňů Celsia. Po naředění vydrží vakcína stabilní 6 hodin při teplotě 2 až 30 stupňů Celsia. I tak by ale měli dávku zájemci dostat okamžitě. Očkuje se standardní jehlou, která se používá například i k obstřikům.

Existuje i možnost, že druhou dávku dostane člověk dříve, než je zmíněných 21 dní. Při chybné aplikaci 17 nebo 18 dní po první dávce není nutné druhou dávku opakovat. Pokud je však dříve než 17 dní po první dávce, považuje se druhá dávka za neplatnou a je potřeba ji po třech týdnech opakovat.

Po nebo během očkování můžou přijít i nežádoucí účinky. Dokument se zabývá například ztrátou vědomí nebo především alergickou reakcí. V Česku mělo k 5. lednu takovou reakci 10 lidí.

Alergická reakce se může projevit na kůži, v dýchacím či zažívacím ústrojí či v oběhovém nebo nervovém systému. Projevy může být zarudnutí kůže, dušnost, zvracení, nitkovitý puls nebo bolesti hlavy a další. Při závažné alergické reakci je potřeba zásah lékaře, i proto je potřeba zůstat zhruba půl hodiny v čekárně. 

Zůstat v čekárně aspoň půl hodiny a druhá dávka minimálně za tři týdny. Ministerstvo zdravotnictví vydalo dokument, který popisuje organizaci na očkovacím místě, kde popisuje i práci s vakcínou samotnou. Zájemci se budou muset registrovat v systému, termín druhé dávky dostanou automaticky. Po covidu se může bezpříznakový pacient nechat očkovat už za 7 dní.

V Česku probíhá první fáze očkování proti covid-19, ministerstvo zdravotnictví už vydalo první dokumenty o pravidlech, které budou provázet další fáze. Registrační systém pro veřejnost spustí 1. února, zájemci se budou řadit podle rizikovosti.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/koronavirus-ockovaci-centra-dokument-ministerstvo-zdravotnictvi-organizace.A210106_103725_domaci_brzy