Která vakcína je lepší?

Jak se liší vakcíny proti COVID-19? Snazší skladování, určená jen pro dospělé. Jak se liší Moderna od Pfizeru

Již v úterý by do Česka mohly dorazit první dávky druhé schválené vakcíny MODERNA proti nemoci covid-19. Jde o látku, kterou vyvinula americká firma Moderna. Oproti první schválené látce, vakcíně firem Pfizer a BioNTech, je její skladování méně náročné, kvůli vyššímu počtu dávek v ampulce by ale mohl nastat problém s organizací. Denní nárůst nakažených lze sledovat zde.

Centrální rezervační systém pro registraci k očkování proti COVID-19.

Očkování proti COVIDu bude probíhat od 15.1.2021.

Vakcínu od firmy Moderna minulý týden schválila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a následně i Evropská komise. V úterý má do Česka dorazit prvních osm tisíc dávek, poputují do Moravskoslezského kraje.

Nic tak nebude bránit tomu, aby se začalo v Česku očkovat i druhou vakcínou. Ta má však oproti vakcíně od firem Pfizer a BioNTech řadu odlišností, ale také některé společné rysy.

Jedním z nejdůležitějších rozdílů je věkový rozptyl těch, jimž je vakcína určena. Zatímco vakcína od Pfizeru je určena lidem i mladistvým od šestnácti let výše, Moderna má jako věkový limit stanovených osmnáct let. Testy u mladších dětí zatím teprve probíhají.

Ani jedna z firem pak do klinických testů nezahrnula těhotné či kojící ženy.

A rozdíl je třeba i ve skladování. To je u Moderny jednodušší. Půl roku vydrží vakcína v teplotě kolem minus patnáct až minus pětadvacet stupňů, do třiceti dnů před aplikací jí ale stačí teplota mezi dvěma a osmi stupni, na kterou postačí i obyčejná lednička. To je poměrně velký rozdíl od Pfizeru, který se uchovává při teplotě minus sedmdesát stupňů Celsia, po rozmrazení vydrží jen dalších pět dní.

„Vakcína bude pravděpodobně možná k využití i u praktických lékařů. A to díky snazšímu skladování,“ míní ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.

S tím ale vládní vakcinační strategie zatím nepočítá, praktikům přisuzuje až očkování AstraZenekou. Používat by ale ale mohla na rozdíl od Pfizeru v menších zdravotnických zařízeních.

Co však vakcinaci Modernou znesnadňuje, je množství dávek v ampulce. Těch je totiž deset, u Pfizeru jen pět, respektive šest. „Je tak nutné naplánovat, aby v jeden den bylo naočkováno deset lidí,“ vysvětlil Dvořáček.

Dvě dávky, podobná účinnost

Co mají vakcíny společné, je fakt, že obě potřebují k plné účinnosti dvě dávky. Zatímco ale u Pfizeru se druhá dávka podává po jednadvaceti dnech, u Moderny o sedm dní později. Podobná je také účinnost, která se v obou případech pohybuje kolem 95 procent – respektive dosahuje přesně 95 procent u Pfizeru a 94,1 procent u Moderny.

„Klinické hodnocení rovněž prokázalo 90,9procentní účinnost u pacientů s rizikem rozvoje závažného průběhu onemocnění covid-19 včetně pacientů s chronickým onemocněním plic, srdečním onemocněním, obezitou, onemocněním jater, diabetem nebo infekcí HIV,“ uvedl Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) k Moderně.

A obě vakcíny fungují na stejném principu – jde totiž o takzvané mRNA vakcíny. Technologie mRNA se dá popsat jako nosič informace s pokynem pro diferenciované svalové, kožní a specializované imunitní buňky, aby vyrobily kousek takzvaného spike proteinu, což je výstupek na povrchu viru, kterým tento zachycuje lidské buňky.

„Protože se vyrobí jen část spike proteinu, nemůže očkované osobě uškodit, ale i tato malá část je schopna vyvolat u očkovaného nejen tvorbu protilátek proti covid-19, ale indukovat komplexní imunitní odpověď, a tím očkovaného chránit před onemocněním,“ uvádí Státní zdravotní ústav.

Vedlejší příznaky? Prakticky stejné

Obě vakcíny mají řadu vedlejších účinků, naprostá většina z nich je ale velmi mírná – podle prvních dat ze zemí, kde se již masově očkuje, se vážnější reakce objevuje asi u 11 lidí z milionu.

U vakcíny od Pfizeru jde nejčastěji o bolest či zduření v místě injekce, únava, bolest hlavy, svalů a kloubů, zimnice a horečka, u Moderny se pak přidává zimnice, horečka, otok nebo citlivost lymfatických uzlin v podpaží, nevolnost a zvracení. „Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky vakcíny firmy Moderna byly obvykle mírné nebo středně závažné a odezněly během několika dnů po vakcinaci,“ uvádí SÚKL.

V České republice již první dávku vakcíny proti covidu-19 dostalo téměř 20 tisíc lidí. Očkuje se zatím dvoufázovou vakcínou od firem Pfizer a BioNTech, ještě před koncem měsíce by se mohlo začít očkovat i látkou od Moderny. Prozatím se očkují především zdravotníci, ale také někteří senioři v pobytových zařízeních.

Celkem má Česká republika objednané čtyři miliony dávek vakcíny od Pfizeru, tři miliony od společnosti AstraZeneca, která však ještě nebyla schválená, a 1,9 milionu dávek od Moderny. V plánu je také objednat dva miliony dávek od firmy Johnson & Johnson a jeden milion dávek od nizozemské firmy CureVac. Objem objednaných vakcín se však pravděpodobně bude navyšovat.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vakcina-moderna-ockovani-koronavirus-covid-19.A210108_142534_domaci_knn